PROČ ALEJE

Aleje jsou v posledních letech hojně obnovované. Jejich přínos je značný. Stromy a keře rozdělují rozsáhlé celky polí, zabraňují vzdušné a vodní erozi, jsou útočištěm pro drobné živočichy, zvěř, ptactvo a hmyz. Nás lidi pak při výletech chrání svým stínem, naše sídla zase chrání tím, že vytváří přirozenou hlukovou barieru od frekventovaných silnic.

Historie alejí podél cest je velice zajímavá a jejich existence vždy odpovídala potřebám doby, ve které byly vysázeny. Tak například král Karel IV. byl velkým příznivcem a mecenášem zakládání cest a silnic. Středověk ale alejím podél cest nepřál. Stromy a houštiny podél cest se dokonce cíleně kácely a odstraňovaly. Doba Karla IV. byla nebezpečná. Porosty kolem cest se odstraňovaly, aby se za nimi nemohli schovávat lapkové a lupiči. Udává se, že se stromy odstraňovaly od cest, coby kamenem dohodil nebo vystřelil z pistole.

K velkému zvratu dochází za vlády Marie Terezie a Josefa II. Dokonce došlo k vydání nařízení, aby se podél méně významných cest, zejména na venkově, vysazovaly ovocné aleje. Kvůli tomu, aby se v jejich stínu šetřili koně, a také proto, aby se vojáci, vracející se z válečných tažení, měli čím nasytit.

Jsme rádi, že můžeme v našem projektu tyto původní aleje obnovovat.

Tak například alej Boleslavka je původní historická poutní cesta nacházející se na samé hranici katastrů Zdib a Klecan, která směřovala až do Staré Boleslavi. V této aleji jsme vysadili 108 ovocných stromů, jako jsou třešně ptačí, hrušně obecné, jabloně domácí nebo švestky domácí. Stromy se sázely za odborného dohledu, který byl navíc doprovázen odborným výkladem.

V ulici Formanská, která zase v minulosti spojovala Prahu se Saskem, byla v její jižní části založena habrová alej, v severní části lísky a  dříny. Nově jsme naplánovali alej Nad Pískovnou. Zde bývala polní cesta spojující Přemyšlení s obcí Sedlec.